Jsou budovy ve městech a obcí připraveny na klimatické změny?

Na tuto otázku se snažila najít odpovědi konference Ostrovy života, která proběhla v Brně ve dnech 25.–26. února. Ta zároveň přinesla konkrétní praktická řešení, která pomohou vlastníkům budov v budoucnosti minimalizovat dopady horka a sucha, a to zejména v zastavěných oblastech.

Ve dvou dnech zaznělo 15 přednášek, které se věnovaly zeleným střechám, zadržování srážkových vod, recyklace šedé a dešťové vody, využití alternativních zdrojů energie v podobě fotovoltaiky včetně financování úsporných opatření a dotačních možností. K nejvíce ožehavým tématům se zařadila přednáška, která posluchače seznámila s prognózami Českého hydrometeorologického ústavu. Ty nevěstí zrovna přívětivé podmínky, neboť se podle teplot z loňského roku naplňují ty nejhorší scénáře, které ČHMÚ vymodeloval. Posluchači tak dostali jasný vzkaz — je potřeba se začít adaptovat na změnu klimatu.

Praktická opatření představila přednáška Márie Kazmukové z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, která seznámila posluchače se strategií adaptace na klimatické změny české metropole, která může být příkladem dalším městům a obcím. Konference nabídla odpovědi na to, jak zlepšit kvalitu vnitřního prostředí v budově a jak docílit optimální teploty v období extrémních venkovních teplot. Zároveň přinesla náměty na konkrétní opatření a nástroje, jak v době rostoucích cen za energie ušetřit.

V diskusích zaznívaly dotazy, které dávaly znát, že posluchači mají zájem o nové možnosti úspor. Zajímalo je například jak rozúčtovat recyklovanou dešťovou či šedou vodu v případě využití pro splachování toalet v bytovém domě nebo využití patních vodoměrů s dálkovým odečtem vody či dotační možnosti na pořízení systémů pro zadržování a recyklaci srážkové vody a výstavbu zelených střech.

Mezi 70 posluchači byli zástupci vlastníků bytového fondu, jednalo se zejména o společenství vlastníků, bytová družstva, správcovské organizace a zástupce měst a obcí (z oddělení životního prostředí, investičního či majetkového). Kromě přímých vlastníků či investorů rozšířili posluchačské řady i studenti ze Střední průmyslové školy stavební v Brně, kteří tak měli možnost srovnat své teoretické poznatky s praxí a seznámit se s novými přístupy ve stavebnictví.

Přednášející i posluchači se v rámci diskuse shodli, že budoucnost měst a obcí vidí v tom, že budovy budou moci fungovat jako ostrovy života. Takové budovy mají zelenou střechu či fasádu a dokáží vodu efektivně zadržovat a recyklovat k dalšímu užití, čímž zároveň ušetří za vodné a stočné. Zelené střechy navíc sníží energetickou náročnost budovy, zadrží vodu a ochladí samotnou budovu i přilehlé okolí, a tím přispějí ke zlepšení mikroklimatu v silně zastavěných oblastech. Aby však takového stavu bylo možné dosáhnout, bude potřeba tří zásadních pilířů, o které se budou moci vlastníci budov (potažmo developeři či investoři) opřít v přípravách na klimatické změny. Kromě systémových opatření, včetně dotačních podpor, která bude iniciovat státní správa, jsou nutná i nová technická opatření a osvěta a vzdělávání v této oblasti, aby se povědomí o této problematice dostala i širší veřejnost.

Spolek Pro náš dům, jakožto organizátor konference, tak bude pokračovat cestou osvěty v tom, jak snižovat negativní dopady klimatických změn v zastavěných oblastech.

Autor: Pavla Pilchová, Pro náš dům, z.s.